Přinášíme příspěvek k výročí 40. let Charty 77 – a to postoje katolického kněze – probošta z lázeňského města Poděbrady Mons. Hronka. Dalšími diskutujícími k tématu budou dr. Roman Joch, dr. Petr Pithart, dr. Ladislav Langr.
Dialog byl nahrán v úterý 10. ledna 2017 odpoledne na poděbradském proboštském úřadu, Palackého 72/23, Poděbrady.
Poznámky ke vzniku Charty 77
Způsobila velký „rozruch“ z nejvyšších míst. Upozorňovala na povinnosti, k nimž se režim zavázal. Režim byl diktaturou a konstruktivní kritiku nepřipouštěl. Jádro tvořili ti, kteří již v minulosti spolupracovali. Sám jsem se k ní nepřihlásil.
Idea Charty 77
Téma lidských práv bylo podpořeno helsinským procesem z roku 1975. Bylo zdvořilé poukázat na cosi zásadního – na lidskou důstojnost.
Lidé Charty 77
Seznam lidí byl pestrý: literáti, intelektuálové, ale i členové strany, kteří režimem byli odsouzeni, jelikož se neztotožnili ze stranickou linií.
Křesťané a Charta 77
Je dobré, že se toho účastnili. Prohlášení Charty 77 bylo v duchu křesťanského učení. Sama Charta byla vlastně „ekumenická“. Lidé se nemuseli shodnout na náboženské rovině, ale na občanskoprávní ano. Byla tam přítomnost oběti pro obecný prospěch.
Charta 77 a Anticharta
Jedna z reakcí režimu na Chartu 77 bylo provolání umělců a kulturních pracovníků ANTICharta, bylo to provolání o ztroskotancích a samozvancích režimu … Má říci respektovaný člověk NE? Mezi těmi, kdo podepsali byl i Karel Gott, Jan Werich … Otázka občanského postoje je diskutována i ve vztahu k představitelům současného státu. Je nutná odvaha.
Charta 77 a současnost
I současná doba je v jistém podobná s dobou normalizační. Pořád to jsou podobné úchylky například otázka výhod, otázka strachu … Uznávám, že požadavky Charty 77 naplnily. Význam Charty je stálý.