Když procházíme změnou klimatu


Jiří Jakl, *1981, biolog, vedoucí ekologické platformy Zvonečník (2008-), je aktivní ve veřejném prostoru.
Stáhnout dialog:

Ačkoliv máme teprve polovinu dubna, venkovní teplota dosahuje květnových hodnot a zem je sužována suchem, které má trvat další týdny, třebaže jsme v tomto měsíci byli zvyklí v naší vlasti i na občasný déšť. Voda se stala výzvou pro vědce, ale i ty, kteří přispívají k formulaci politik konkrétních stran. Jedním z nich je Jiří Jakl ze společenství Zvonečník, jenž měl blízko ke České straně sociálně demokratické. Ptejme se, jak se vodní vyznání promění do reality. Je na součinnosti tvořivých lidí, ale i politiků, jaká bude podoba České republiky. Dialog s Jiřím Jaklem má dvě části.

Dialog byl na točen během léta 2019.

MS: Pane Jakle, co vám „naskočí“ v mysli, uslyšíte-li slovo voda? Co si pod tímto slovem vybavíte?

JJ: Voda znamená život, což je fakt, který vysvětluji již svému ročnímu synovi. Jako botanik si například uvědomuji význam vody pro růst rostlin. Odborně jsem se spojil také s vodními zdroji a vodou v krajině.

MS: V oblasti vody jste angažován.

JJ: Ano, nejsilnější kauzy si nesu z východních a středních Čech. Týkaly se pitné vody a protipovodňových opatření. Se spolkem Zvonečník pořádáme nejen akce v terénu, ale byl jsem aktivní také v ČSOP a na úrovni poradního orgánu rady Královéhradeckého kraje.

MS: Vy zastupujete spolek Zvonečník.

JJ: Naší symbolickou květinou je zvonečník hlavatý. Je závislý na vlhkém prostředí, což je též zajímavé pojítko s vodou a klimatickými změnami. Také tyto zvonečníky u nás patří mezi silně ohrožené druhy  kvůli suššímu klimatu.

MS: Je tu prostý vztah – nebude-li voda, živý svět, jak jej známe, zanikne.

JJ: Na druhou stranu některé rostliny dokážou alespoň krátce nedostatek vody vydržet. Mezi rostlinami existují zajímavé adaptační mechanismy proti suchu. Například kapradina sleziník routička díky své primitivní stavbě uschne, ale jakmile se voda objeví, opět se zazelená. Některé organismy dokážou přežít nějakou dobu bez vody. Nakonec i semena vyšších rostlin jsou přizpůsobena tak, aby vydržela období sucha. Jedná se o adaptaci rostlin, která s tím, že voda není dostupná po celý rok, počítá.

MS: Tato skutečnost se ukazuje u sekvojovců.

JJ: U sekvojovců na řadu přichází další živel – oheň, který je potřeba k otevření šišek. Voda je ale potřeba k vyklíčení semen.

MS: Oheň neguje živel vody. Když je voda, oheň není.

JJ: Ty živly jdou obvykle proti sobě.

… Otázky vztažené k vodě …

MS: Jaké otázky si v kontextu vody kladete?

JJ: Otázky si kladu na dvou úrovních. Jedna zajímá lidi jako takové, aby byl zdroj pitné vody a vláha pro zemědělskou činnost. Druhá úroveň je voda v krajině – ekologický přístup, aby zde zároveň existovala biologická rozmanitost. Těžko můžeme upřednostnit jedno před druhým. Pitná voda mi připadá jako jasná priorita, i to to byl motiv mých úvah k úsporám pitné vody. Dešťovka je v jistém ohledu ekvivalentem pitné vody.

MS: Můžete to objasnit?

JJ: Když dešťovkou splachujete, nemusíte čerpat pitnou vodu z vodovodní sítě.

MS: U nás se to stalo specialitou.

JJ: Když jsem v roce 2013 přišel s vizí podpory využívání dešťové vody, vyšel jsem z úvahy, že dešťovka je ekvivalentem pitné vody, byť se pít nedá. Pokud pitnou vodu dokáže ušetřit způsob jejího užívání, je to dobře!

… Kde se vzala voda …

MS: Jako biolog jste se zabýval otázkou: kde se vzala voda?

JJ: Země je zvláštní planeta, protože vodu má ve všech třech skupenstvích. Plyn je v atmosféře, tekutina na části povrchu a pevné skupenství najdeme hlavně na obou pólech.

MS: Byla zde voda a pak život? Tážu se proto, že dívají-li se vědci do vesmíru a pozorují planety, kladou si otázku, jestli na nějaké planetě není voda. Je zde podmínka: kde je voda, tam je život.

JJ: Nikdo u vzniku naší planety nebyl. Nejpravděpodobněji ale i Země byla odštěpkem hmoty kolem rodícího se Slunce. Nejprve byla rozpáleným tělesem a voda zde jistě nebyla v kapalném stavu. S ochlazováním tělesa planety docházelo ke kondenzaci vody a vytvořily se zde oceány. Teprve voda v kapalném skupenství umožňuje vznik života. Život bez vody existovat nemůže. V mých očích jsou důležité dva procesy, které jdou proti sobě. Dýchání a fotosyntéza. Jeden recykluje produkty druhého, a aby vše fungovalo, život potřebuje sluneční energii.

… Rostlina, voda a klima …

MS: Vaším profesním zájmem jsou rostliny. Jak vnímáte rozložení rostlin na planetě Zemi? Máme zde velké „plíce“ světa – a to v podobě Amazonie. Čím je to dáno? Proč existuje fenomén Sahary?

JJ: „Náš“ Zvonečník upozorňuje na otázku klimatických změn a mimo jiné upozorňujeme na drastické katastrofy, které v dávné minulosti zlikvidovaly většinu života na planetě Zemi. Jiné bývalo uspořádání kontinentů. Proč jsou například na Antarktidě zásoby uhlí? Na kontinentu byly fotosyntetizující rostliny v době, kdy měl na planetě jinou pozici. I na Sahaře mohou být pro změnu ve velkých hloubkách zásoby vody dostupné z artézských studní, což je jen další důkaz pohybu kontinentů a vývoje klimatu na Zemi. Dosud máme nejvlhčí klima v oblastech deštných pralesů díky pozici kolem rovníku, člověk ale deštné pralesy dokáže přeměnit na suché savany.

MS: Antarktida je celá pokrytá ledem a ten je sám základem vody.

JJ: Ano, avšak rostliny nedokážou vodu přímo z ledu využít. I u nás platí, že pokud je voda zmrzlá, je pro rostliny nedostupná, a dokonce některé jehličnany mohou v zimě trpět suchem. Na Antarktidě je sice vody dost, k životu rostlin ale nestačí.

MS: Ještě se vraťme k otázce rozmístění rostlin na naší planetě. Také jsem se ptal, proč zrovna Amazonie je tak bohatá na život – a to rostlin i živočichů? Je to způsobeno klimatem?

JJ: Je to dáno dostatkem tepla …

MS: … a přítomností oxidu uhličitého?

JJ: Řeknu to takto: kolem rovníku bývají nejstabilnější ekosystémy. Bývají tam nejvydatnější srážky. Máte-li větší příděl sluneční energie, pochopitelně se vypaří více vody. Máte-li v těchto místech bujný les, dochází zde ke kondenzaci vody a je tu vlhké klima. Naopak, vezměte si Saharu. V těchto oblastech je velké teplo, ale jen malé příležitosti pro srážení vlhkosti. Je tu jen ojedinělá vegetace a v těchto místech světa prší jen vzácně. Tento fakt je dost zásadní. Dojde-li k odlesnění, tento zásah vyvolá větší klimatické změny, než výraznější změny koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. Souvislost je hlavně v tom, jak se oblast dokáže ochlazovat – a to díky vegetaci.

MS: Lze tvrdit: Latinská Amerika je v tomto ohledu velká klimatizace, poněvadž vegetace zde …

JJ: … působí jako velký klimatický činitel. Deštný prales je biom s velkou plochou a množstvím vody, jeho význam je nejen mikroklimatický, ale makroklimatický. Jsem přesvědčený, že bude-li pokračovat odlesňování deštných pralesů, bude to mít zásadní, možná fatální důsledky. Při určitém procentu odlesnění přestává fungovat přirozená pumpa mezi vlhkostí vytvořenou nad mořem a srážející se v podobě dešťů nad pralesem, je tak narušený velký koloběh vody. Následný efekt může být pro klima rozhodně větší, než změny koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. O této skutečnosti se málo mluví a téma jsem přednesl na jednom z výborů Rady vlády pro udržitelný rozvoj. Zastávám názor nutné změny paradigmatu v uvažování o klimatických procesech. Hodně se užívá pojem „změny klimatu“ a závislost čím více oxidu uhličitého, tím větší teplo. Tak jednoduše to ale neplatí.

MS: V tomto ohledu bychom měli zmínit, že čím větší množství oxidu uhličitého, tím větší „potrava“ pro rostliny.

JJ: S větším množstvím dostupného oxidu uhličitého pro rostliny vzrůstá intenzita fotosyntézy. S vykácením pralesů ale nebude mít pořádně co fotosyntetizovat a bez srážek vázaných na vegetaci tu vzniká problém s dostatkem vody.

… Otázka přirozenosti …

MS: V této souvislosti bych se dotkl významu přirozenosti. Je zřejmé, že planeta Země prochází etapami ochlazování a oteplování. Je to přirozené?

JJ: V mých očích je to také určitým odrazem přirozenosti. Střídání chladných glaciálních a teplejších období je příznačné pro čtvrtohory, velké rozdíly lze vysledovat také mezi geologickými érami nebo například ve středověku se též objevila období teplejší a chladnější. Vysvětlení vidím v tom, že teplota ve Slunci je několik milionů stupňů a jeho aktivita je přírodním úkazem. Není to regulovaný jaderný reaktor, kde by se například při zvýšení teploty „zasunuly“ regulační tyče. Slunce prochází výkyvy aktivity, objevují se na něm skvrny a rozdíly v jeho teplotě a záření energie mají dopad i na teploty na Zemi.

MS: Lze tvrdit, že jsme závislí na Slunci, které ovlivňuje mnoho procesů na naší planetě včetně klimatu.

JJ: Na tuto skutečnost poukazuje například Václav Klaus a upření ke sluneční aktivitě se bere až jako demagogie. Na každé hvězdárně vám ale potvrdí, že se sluneční aktivita vyvíjí a také má dopad na klima zde na Zemi. Tento argument vnímám do značné míry jako relevantní, i když padá od klimatických skeptiků.

MS: Člověk by si řekl: během roku máme vegetační období, kdy je potřebná vláha. Jsou období sušší, kdy vrcholí sklizně, a nepotřebujeme, aby pršelo. Jak k tomuto fenoménu přistupujete?

JJ: Během roku dochází k přirozeným rozdílům v distribuci srážek. Jsou období sušší a jsou období, kdy sice srážky jsou, ale voda je nedostupná pro rostliny, jelikož je v pevném stavu. V zimě je pro řadu rostlin „sucho“. Toto období se snaží přežít například v podobě semen, která jsou na nedostatek vláhy stavěná.

MS: Není náhodou stav, který byl dán jako danost, narušován? Kvůli tomu si říkáme: zde tedy dochází k něčemu, co posléze komplikuje náš život na planetě Zemi.

JJ: Co tím myslíte? Jsou snad deštivější období než v minulosti? Jistě taková období byla. Vzpomeňme si například, že se za premiéra Vladimíra Špidly řešily problémy s povodněmi. Nyní je řada suchých let, a proto se řeší hlavně sucha. Klima se ve velké míře vyvíjí přirozeně, hodně nepřirozeně se ovšem vyvíjí například krajina a je na lidech, jak k tomuto vývoji dále přistoupí. Mohou prohlubovat, co je samotné ohrožuje, nebo i naopak.

MS: Neusiluje člověk o vytvoření optima? Je zde představa, kdy svět funguje jako švýcarské hodinky, kolečka do sebe zapadají a celek prospívá člověku. Pokud síly jdou proti běžnému stavu, člověk si říká: hle, nejde o přirozenost, ale je to výsledkem působení „přirozených“ elementů jako slunka, …

JJ: … tu člověka. Jsme svědky sporu o klimatické změny, zdali je může vyvolat člověk. O tom nepochybuji. Může je vyvolat vyšší koncentrace oxidu uhličitého, což je fyzikální jev a funguje na principu skleníkového efektu. Dále dojde-li na planetě k plošnému odlesnění, i to má pochopitelně vliv na klima. Člověk má schopnost měnit klima planety a funguje již dokonce jako geologický činitel. Dnes žijeme v období člověka – antropocénu. Člověk má pocit, že příroda funguje jako „hodinky“, ale ona se pouze přizpůsobuje změnám v prostředí. Život nám nabízí boj s prostředím, které se na Zemi vyvíjí. Nezapomínejme, že v historii Země byly i drastičtější změny než působení člověka. Život se musel vypořádat s pády velkých vesmírných těles a s erupcemi mohutných vulkánů.

MS: Nezapomínejme: kvůli tomu vyhynuli dinosauři.

JJ: Odehrála se tu však ještě větší vymírání.

MS: Lze tvrdit: co je přirozené, je mnohdy lidskému rozumu nepochopitelné?

JJ: Jsem přesvědčený, že jsme se v poslední době naučili ledacos kolem sebe vnímat jako stabilní a samozřejmé. Blízko domova můžeme například chodit do lesa, který je ale stále spíše smrkovou monokulturou a představa jeho odlišné druhové skladby je pro nás hůře představitelná. Až přijdou sušší roky a kůrovec ukáže, jak ekologicky stabilní les to byl a jaká samozřejmost. V mých očích se život musí neustále vypořádávat se změnami, kterým sám čelí. Sám život pro svůj vývoj potřebuje změny a takové změny může vyvolat dokonce i lidská činnost. Napadá mě, že dříve se bojovalo s těžbou surovin a na lomy pohlíželo hlavně negativně. Došlo k narušení krajiny, ale následný přirozený vývoj naopak může přinést výskyt vzácných druhů živočichů, rostlin a vznik cenných biotopů. Narušení, byť jej způsobil člověk, může generovat biologickou rozmanitost.

MS: Tato skutečnost se málokdy zmiňuje …

JJ: Dokonce i sečení luk je narušením s příznivým dopadem. Je potřebné, aby došlo k novému vývoji a nikoli jen zarůstání.

MS: Vlastně jde o nové podoby prozatímní přirozenosti.

JJ: Vše na tomto světě je v podstatě jen dočasné.

MS: I přirozenost je v jistém ohledu dočasná. Též bychom si měli připomínat: člověk se podílí na vzniku nových druhů.

JJ: Vezměte si například, jaké změny člověk vyvolal při šlechtění psů. Kdyby biologové odhlédli od původu a absence genetických bariér křížení mezi plemeny, určitě by se tu dala rozlišit řada morfologických druhů. I z hlediska evoluce je člověk významným činitelem a přispěl ke vzniku nových forem života. Mimochodem popsal jsem křížence Magnolia x pruhoniciana, což je hybridní druh, ale bez člověka by nevznikl. I v tomto mně velmi blízkém příkladu lze ilustrovat, že člověk se projevil jako evoluční činitel, byť je kříženec rozšířený jen v kultuře.

MS: Nepřispěl k tomu i Gregor Johann Mendel se svými dědičnými zákony?

JJ: Ten popsal zákony klasické dědičnosti a založil obor – genetiku. S využitím jeho poznatků lze usměrňovat šlechtění žádoucím směrem – a to na základě rozlišení, zda jde o znaky recesivní či dominantní.

MS: Na přirozenost se tážu, protože mezi námi jsou lidé, kteří se domnívají, že klimatické změny jsou něčím ne-přirozeným z hlediska jejich pozice, přičemž sleduje-li člověk teplotu planety Země, byla tu období, kdy bylo podstatně tepleji.

JJ: Člověk dnes patří také mezi geologické činitele, ale rozlišuje se, co je přímo ovlivněno člověkem, a co již ne. Zároveň je člověk nepochybnou součástí přírody a je na přírodě závislý. Přirozené procesy jsou bez přímého vlivu člověka, klima na Zemi se ale mění jak přirozeně, tak s přímým vlivem člověka.

MS: Člověk vychází ze sebe, uskutečňuje-li své záměry, což považujeme za přirozené. Na základě toho člověk reaguje na prostředí. V druhé části doktor Jiří Jakl bude debatovat o vodě ve veřejném prostoru o půdě, ale i plýtvání s vodou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.