Koronavirová krize opětovně lidem přiblížila téma smrti, odchodu nejen z tohoto světa – a to hlavně v místech, kde na ni nebyli lidé připraveni. Doktorka Ferbrová z Lázní Bělohradu téma nahlíží z hlediska medicínského a poukazuje na význam přirozeného života, který není uměle udržován. Zdůrazňuje, že člověk žije plnohodnotný život, pokud sám jedinec je schopen řešit problémy života, je schopen se o sebe postarat. Není-li s to naplnit péči o sebe, mohl by v některých případech volit cestu odchodu. Přiznává, že v těchto otázkách vidí i ekonomický kalkul, jež má etické problémy. Můžeme vznést přístup našich předků, kteří ctili život do úplného konce, na druhou stranu musíme upozornit, že neměli tak vyspělé zdravotnictví i farmakologii, která někdy uměle udržuje člověka při životě a způsobuje psychickou zátěž na ostatní členy rodiny. Téma odchodu je debatováno i z hlediska exilů a tážeme se, jestli platí Dykovská teze: „Opustíš-li mne nezahynu, opustíš-li mne, zahyneš.“ Dnes je svět otevřen a doufám, že je správné, pokud si udržujeme vztahy s místy, které se podíleli na našem zrání a růstu.
Dialog byl natočen v roce 2018 v Podkrkonoší.
Dar správného odchodu