Kdo čekal, že válka na Ukrajině se protáhne do dalšího roku? S novinářem dr. Ladislavem Langrem se ptáme, jaké jsou možnosti války. Připomíná fakt, že agresor v podobě Vladimíra Putina by měl být odstraněn, ale také, hlas obyčejného člověka vlastně nic neznamená. To znamená, že je odsouzen ke sledování „zbytečné války“. Je otázkou, kdy hlavní představitelé budou brát ohled právě na člověka? Proč Západ přistupuje ke konfliktu tak, jak přistupuje? Jak by se tento konflikt vyvíjel, pokud by se do ní nezapojil?
Pořízeno v době inflační.
MS: Jak příjemné se dívat na válečný spor, jenž se odehrává více jak tisíc kilometrů od českých hranic?
LL: Vskutku děsivé, a nejhorší je pro mne pozorovat remízu. Ano, nevyhrává ani jedna či druhá strana. Z děsu se postupně stává běžná část života a lidé si neuvědomují, co se tam odehrává.
MS: Válka nám zevšedněla?
LL: Bohužel ano. Hltání zpráv veřejnost omrzelo. Přijali jsme to jako součást zpravodajství, kdy se dozvídáte, že se střílí v Iráku, vraždí v Sýrii, že na Kubě není maso. Jde o zprávu, jež je součástí zpravodajství, která už, bohužel, nevzrušuje. Ano, vnímáme, že někoho napadli, někoho zastřelili, někde něco zdemolovali. Tento stereotyp válku neskutečně „zcivilňuje“, neboť se tak nechtěně stává běžnou součástí našeho života.
MS: Vám tam chybí … ?
LL: Katalyzátor.
MS: Příběh …
LL: … je zřejmý.
MS: Ten píše život. Možná chcete, aby ho napsal Ernest Hemingway?
LL: Příběh zevšedněl.
MS: Nenesou vinu média?
LL: Netoužil bych po tom, vypravit se na Ukrajinu, abych poznal skutečnost.
MS: Jste novinář – praktik. V minulosti se informace nešířily takovou rychlostí a dosud neobvyklé plasticitě podání.
LL: V mých novinářských začátcích – a říkám, že nešlo o čas Jaroslava Haška a Egona E. Kische, pak co novinář neviděl na vlastní oči, to nebylo. Dnes mohu být špičkový novinář a nemusím vytáhnout paty z obýváku.
MS: Na Ukrajinu se za veřejnoprávní rozhlas vypravil třeba Martin Dorazín.
LL: Nejen on, Ukrajinu monitorují pracovníci i z komerčních televizí jako TV Nova či TV Prima.
MS: Věnujme se zevšednění. Jedná se o přirozený proces?
LL: Je to jako s manželkou. První rok prožíváte radost, že s ní uléháte, že se vedle ní probouzíte, že vám udělá snídani, že máte společné prožitky. Za pět let se to může stát nudou. Soužití ztratilo pel novosti.
MS: Toužíme zesilovat přítomnost konfliktu v našem životě?
LL: Před rokem jsem na manifestaci v Poděbradech připomenul slavnou větu z Vyššího principu Jana Drdy. Lidé tleskali, prožívali jsme silnou přítomnost, sounáležitost s napadenou Ukrajinou, ale dnes toto prohlášení již nikoho neosloví.
MS: Teze z Vyššího principu mravního – vražda na tyranu není zločinem.
LL: Dnes se na mne budou dívat jako na blázna. Před rokem byl konflikt nový a člověk byl spontánně veden k zaujetí postoje. Snad každý válku odsuzuje, ale tím to končí.
MS: Válka se stala přítomnou všedností utvářející z nás cyniky.
LL: Přítomná určitě je, ale krev už nikoho nepřekvapí. Ne nadarmo se připomíná citát: Smrt jednoho je tragedií, zabití tisíců je pouhou statistikou.
MS: I ve filmu jsme si zvykli na sexuální akty.
LL: A nakonec i Casanovu omrzel sex a vypravil se na Duchcov dělat knihovníka.
… Lež na Ukrajině …
MS: Jaká je přítomnost lži v ukrajinském konfliktu?
LL: Nachází se na obou stranách, protože žádná válčící strana – ať dobrá, či špatná nebude pouštět do éteru nežádoucí informace. Ze zpravodajství bezpečně víme, že Rusko vstoupilo na cizí území, ale neznáme všechny souvislosti. Ani se jich nemůžeme dobrat, protože obě strany vypráví svůj příběh, dělají ze sebe oběť a druhému nasazují ďábelské rohy. Chyba se nachází na obou stranách, poněvadž pravda nikdy není jednostranná. Ale kdo způsobil nezměrné utrpení ukrajinskému lidu, je bez diskuse.
… Pravda a lež ve válce …
MS: Zmínil jste hodnotu pravdy. Zabývejme se jí, případně jejím opozitem. Snad existuje jedna. Křesťané si vyznávají: Pravda Páně vítězí, někteří dodávají: … třebaže na čas poražena bývá. Domníváte se, že lidé jsou neustále manipulováni?
LL: Ano, celá historie lidstva je spojena s manipulací člověka.
MS: Opravdu? Proč jste takový skeptik?
LL: Co provedl had v ráji? Zmanipuloval Evu, aby nabídla Adamovi jablko.
MS: Šlo o první reklamu.
LL: V mých očích šlo o první manipulaci. Vezmi si jablko, ochutnej ho – a uvidíš…
MS: Budeš jako bůh. To, že někdo na něco či někoho střílí je fakt.
LL: Ani jedna strana neuvádí počet obětí. Každá strana tvrdí, že má ty nejmenší oběti a ostatní mají velké ztráty. I v tom spočívá lež. My sice oprávněně fandíme Ukrajině, ale to neznamená, že ona má výsadní právo na pravdu. Vzpomeňme na II. světovou válku a na interpretaci manévrů: Statečně ustupujeme z pozic, budujeme jiné pozice, abychom z nich mohli opět zaútočit. Vidíme to v každém vztahu. Mezi mužem a ženou se rovněž vedou běžné otázky a pravda nemusí být vždy jen jedna. Nejčastěji na otázku: kde a s kým jsi byl/byla.
MS: Občasná socializace utužuje mezilidské vztahy a i při ní se zjevuje pravda.
LL: Jednoduše: lžeme, lžeme, lžeme, a proto sám nevím, co je na Ukrajině pravda a co lež. Ano, Ukrajině jsme oprávněně více nakloněni jako slabší straně konfliktu a navíc lépe zapadá do evropského prostoru.
MS: Nerezignujeme na skutečnost?
LL: Dnes mi někdo poslal odkaz na film pojednávající o ukrajinském konfliktu z pohledu Ruska. Sám mám „hlavu v pejru“. Je tam mnoho věcí, s nimiž nesouhlasím. Film popisuje historické milníky, ovšem naleznete tam záznam dvou řečí Joa Bidena, když vykonával funkci senátora. Divím se, jaký byl tento vetchý stařík jestřáb! Je tam jeho hrdé přiznání, že inicioval bombardování Jugoslávie.
MS: Nyní: bombardujte jadernou velmoc. Inu, časy se změnily.
LL: Poselství filmu bylo zřejmé: připravit lidi na válku. Dle nich válka s Ukrajinou byla nevyhnutelná, a proto ji Rusové rozpoutali. Na druhou stranu proti Rusům se bude mnohem lépe bojovat, pokud si je představíte jako zavrženíhodné primitivní lidi, potomky okupantů naší země z roku 1968. Celá propaganda slouží tomu, aby se Rusové vyobrazili jako hnusný pronárod, jenž pouze škodí a ponižuje druhé …
MS: Díváte se rád na propagandu?
LL: Nikoliv, ale myslící člověk by měl slyšet a vidět i druhou stranu.
MS: Jestli jsem to dobře pochopil: Rusům je říkáno …
LL: Ne, o Rusech je říkáno, jaký to jsou pronárod. Nyní žijeme v neskutečné rusofobii. Ta v Čechách byla přítomna, ano, po roce 1968. Divím se, jaké úrovně dosáhla. Cítím v tom až umělost.
MS: K té lži uvedu asi toto: je zdánlivě snadné říci pár slov o sobě a v prostoru, kde se nacházím. Jdu tam a tam, ušel jsem tolik a tolik kilometrů. V dnešním komplikovaném světě musíte spojit ostrý rozum, vnímavý cit a paměť, proti vyčpělé ideologii, manipulované historii a mnoha vyjádřením politiků ovlivněné jejich zájmy. Pokud to nedovedeme, pravda se nám začne vzdalovat.
LL: Domnívám se, že ideologie nikdy nemůže vykládat historii, ale každá etapa společenského vývoje se o to pokouší.
MS: Snad by historici měli ctít neutralitu, ne?
LL: Budu konkrétní. V Nymburce jsme slavili masopust. Striktně jsme se drželi lidových tradic. Od profesorky gymnázia nám přišel dopis, jelikož se na ni obrátili studenti, účastníci zdejšího masopustu. Prý jsme tam nežádoucím způsobem karikovali postavu Žida i cikánky. Tím ukazujeme na jejich negativní společenské vnímání, které přerostlo holocaust. Je to prý zvrácený streotyp, aby je běžní jedinci považovali za lstivé, falešné, abychom v nich viděli zloděje.
MS: Jinými slovy – připomenutím masopustu vystupují tyto skryté resentimenty.
LL: Dopis mne trochu srazil do kolen.
MS: Jak jste odpověděl?
LL: Pokud jste – paní učitelko – nepochopila nadsázku, je mi líto. Český masopust byl zařazen do světového kulturního dědictví UNESCO. Nač vyjímat nějaká místa, která do toho historického odkazu náleží? Víme, že se po staletí ubližovalo Židům, Cikánům. Nejde pouze o odraz II. světové války, kdy toho zneužil Adolf Hitler a jeho „kamarila“. Pohled na cikány byl dán pětisetletou zkušeností. Nevznikl jen tak. Oni se přece asi museli tak chovat. Kdybych chtěl někoho zesměšnit, vyberu postavy dnešní doby jako třeba ovíněného prezidenta na invalidním vozíčku, či sexuálně náruživého poslance tmavé pleti. To bych provedl hodně trapnou aktualizaci. Ctím tradici a lidem nebudu lhát, že do tradice nenáleží cikánka pověstná krádežemi a Žid, jenž skupuje, kšeftuje. Jde o stereotypy, které zde přetrvávající staletí, ovšem máme od toho ustoupit, pokud se na to celé dnes někteří aktivisté poučení školeními dívají politicky korektním vyváženým pohledem? Podobných situací jsme svědky všude. Na jedné univerzitě v Německu odmítli uvedení hry Čekání na Godota, protože v něm hrály samé mužské postavy a hra byla genderově nevyvážená. Čeho se ještě dočkáme?
MS: Zpět k pravdě a lži na Ukrajině.
LL: V tom jsem také popsal historickou lež, ne? Začnu-li tradici „kastrovat“, podílím se na lži.
MS: Toužíte-li po pochopení skutečnosti, musíte ji zasadit do kontextu a nabídnout komentář, ne?
LL: Nemusíme vše vysvětlovat …
MS: Dobrá, jak si moc lež máte připouštět?
LL: Dnes ve 21. století odmítají Washingtona a Jeffersona, poněvadž využívali práci otroků. V té době šlo, i když dnešním pohledem nepřijatelně, jako cosi normální, stejně jako nosit kabát.
MS: Je pravdou, že i athénská demokracie měla otroky. Šlo o stav, který athénští občané nepovažovali za zlo, ale přirozenost.
LL: Dokonce jste se otrokem mohl stát z vlastní vůle, když jste ztratil majetek, ale z takového otroctví jste mohl vystoupit.
MS: Slovinsky – slovo „otrok“ znamená potomek. Ten, který je podřízen rodičům.
LL: Již zesnulý slovenský herec Milan Lasica tvrdil, že před Listopadem si myslel, že problémy vznikají, že lidé nejsou informovaní, ale dnes si to už nemyslí.
MS: Svět je komplexní a naše poznávací schopnosti jsou limitovány. Nezapomínejme – struktury světa útočí na náš selský rozum a ochočují nás. To je fakt … Pokud lidé budou akceptovat lež, společenství se pohybuje po špatné trajektorii.
LL: Nejsme schopni rozeznat lež a manipulaci, pravdu od nepravdy.
MS: I do veřejnoprávního rozhlasu se dostala manipulace?
LL: Nachází se ve všech médiích. I já s vámi manipuluji. Podívejte se, kam jsme se dostali od tématu Ukrajiny! Používám k tomu myšlenky i emoce, protože proces myšlení je založen na spontaneitě.
MS: Nevede nás k poznání pravdy selský rozum?
LL: Manipulace proběhla i v myslích gymnaziálních studentů, kteří řekli, že si děláme nepřijatelnou legraci ze Židů a Cikánů. To proto, že neznají historii. Selský rozum zatím nezískali. Ten vyrůstá z přirozené zděděné moudrosti. Právě oni si neuvědomují, že se jedná o nadsázku a neznají souvislosti.
MS: Domnívám se, že selský rozum vyřeší mnohé, jelikož počítá i s Prozřetelností. Ne náhodou sedláci stavěli na polích boží muka.
LL: Nenamítám.
MS: Proč tedy ta lež tak působí? Není to tím, že lidé nejsou sami sebou, jednají v módu: kam vítr, tam plášť.
LL: Lež je víc sexy, je jednoduchá, atraktivní a často zveřejňuje, co si myslím, nebo chci slyšet.
MS: Nepoznáváte sám pravdu?
LL: Nerad jsem manipulován.
MS: Sám jste jako mladík v minulosti manipuloval …
LL: Každý nějak manipuluje, jen ne každý si to připouští. Na tom se zakládá i tisíciletý úspěch církví Mnohé věci jsou jinak, než jsou překládány.
MS: Ještě jednou: na Ukrajině probíhá válečný konflikt, hranice nezávislého státu překročilo Rusko a Ukrajinci ukazují velkou touhu bojovat.
LL: Ano, a právě s takovou touhou bychom se u nás asi nesetkali. Je to obdivuhodné.
MS: Rusko představuje zemi, které se nepodařilo dosáhnout svých cílů. Je záhodno, aby Ukrajina obnovila své hranice definované v roce 1991?
LL: V současnosti si to nedovedu představit.
MS: Jedná se o utopii?
LL: Bohužel ano. Na Ukrajině padlo tolik lidí, a proto žádná ze stran, ani Rusko a ani Ukrajina „nesklapne“ desky a neřekne si: co jsme si, to jsme si, i přes množství padlých vojáků se stahujeme zpět. Jediné, co považuji za možné a účinné, je síla diplomacie.
MS: Myslíte si, že v tomto ohledu se Ukrajinci snaží manipulovat Západ?
LL: Být současným prezidentem Ukrajiny, což je dnes dobrý show-byznysový post, protože ho v této pozici prezident Zelenskyj notně zviditelnil, bych nic jiného nedělal. Ukrajina se musí vrátit do původních hranic z roku 1991. Jako prezident nemohu tvrdit něco jiného.
MS: Nestál byste náhodou na straně lži?
LL: V tomto světě neexistuje jedna pravda. Tu hlásá Putin stejně jako Zelenskyj. Každý k ní přistupujeme jinak.
MS: Neprospívá pravda celku? Neutváří ho?
LL: Vždy jde o velmi košatou hodnotu.
MS: Není, rezignovali jsme na ni.
LL: Za komunismu se deklarovala jedna pravda – a to marx-leninská. Té jsme si užili dost a nemohli jsme o ní diskutovat. Opravdu, v tomto světě není jedna pravda. Jde vždycky o úhel pohledu a také o naše srdce. Emoce jsou pro pravdu dobrý sluha, ale zlý pán
MS: Kristus prohlašoval: já jsem cesta, Pravda, život.
LL: Jak to, že dopouští tolik mrtvých?
MS: Bůh dal lidem svobodu – a to konat i zlé. Lze se ptát: proč lidé válčili? Proč křesťané vedli náboženské války, proč papež vyhlašoval křížové výpravy. Nerad bych otevíral velmi bolestivé téma.
… Spokojit se s málem …
MS: Zpět na Ukrajinu. Proč jsme se dostali do stavu, kdy jsou Ukrajinci schopni bránit status quo, touží po větším dílu země? Proč se Ukrajinci nespokojí s tím, co nyní mají? Neprospěl by tento přístup celku – světu obecně? Vždyť se jedná o nejvýraznější konflikt na planetě!
LL: Obrazně řečeno: pravdu na Ukrajině podporují tanky a houfnice děl. Mám samopal, mám dělo, a proto mám i pravdu. Dám vám pistoli k hlavě a budu od vás žádat, abyste o mne řekl, že jsem nekrásnější na světě. Rád to jistě potvrdíte, než abyste se nechal zastřelit.
MS: Domníváte se, že právě toho jsme svědky na Ukrajině?
LL: Ano, toho jsme svědky na obou stranách. Rusové tvrdí, že bojují proti nacistům. Věřím, že právě nacismus se na Ukrajině skrytě nachází. Cožpak je normální oceňovat Banderu? Jsem přesvědčen, že nacismus je slepou cestou ve vývoji Ukrajiny, která se v současnosti dostala na povrch a Rusové to využívají jako hlavní ospravedlnění neospravedlnitelné invaze. Běžnému člověku v Charkově, ve Lvově, v Kyjevě, je jedno, zdali někdo má, či nemá na ruce vytetovaný hákový kříž. Pro něj je podstatný život v míru.
… Mír na Ukrajině …
MS: Užil jste slovo mír. Toužíte po míru?
LL: Snad po něm touží každý normální jedinec.
MS: Vždyť život je boj!
LL: Pochopitelně. Vždyť všechny války končí mírovou dohodou. Proč se účastníci nedomluví předem?
MS: Jak se díváte na českou iniciativu Mír a spravedlnost?
LL: Jde o utopii. Neznám občana, který by se stavěl proti míru. I účastnice soutěže královny krásy rády a hojně prohlašovaly, že žádají celosvětový mír. Jde o neskutečnou frázi, protože svět nikdy nebude žít v míru. Moje generace měla štěstí, že jsme nezažili válku, ale nikde není řečeno, že si jí ještě neprojdeme.
MS: Vyjádřil jste se ve smyslu: mír na Ukrajině je utopií. Nemůže se někdo pokusit o zprostředkování?
LL: Když takovou petici podepíše 15 tisíc občanů a pár českých intelektuálů, to mír nezachrání. Musí se jednat v zákulisí, měla by probíhat jednání mezi mocnostmi. Ve finále by měl odejít Vladimír Putin a Volodymyr Zelenskyj, poněvadž ani jeden nemůže uznat, že prohráli. Až přijdou další, ti si poté mohou dovolit podepsat nějakou mírovou domluvu, která bude výhodná nejen pro obě strany, ale bude výhodná pro svět. Nezapomeňme, že svět se válkou vyčerpává. Jen kolik munice se vystřílí! Pochopitelně tuto válku podporují některé zbrojovky, jelikož se jim zvýší obrat. Takový přístup se nemůže uplatňovat do nekonečna. A bylo by velikým zadostiučiněním, kdyby Putin a jeho generalita skončili před soudem v Haagu.
MS: Co může Ukrajina žádat od Západu?
LL: Zbraně a pomoc. Vím, že si ukrajinští představitelé přejí, aby se spojenecké síly NATO účastnily konfliktu. To by pak vypukla III. světová válka. Ovšem jsem přesvědčen, že vojáci NATO se již konfliktu účastní. Někteří tam působí jako dobrovolníci. V nadsázce řečeno, třeba tam operuje IV. rota námořní pěchoty, která se převlékla za dobrovolníky a bojují na Ukrajině. V ukrajinském vojenském štábu se nachází jistě mnoho amerických i dalších zahraničních poradců.
MS: Je nutné podporovat z dálky?
LL: Měli bychom Ukrajinu podporovat, protože nevíme, kde se Vladimír Putin zastaví. Stav, který vidíme dnes, nemá dobré řešení. Ideální by bylo, pokud by oba vrcholní představitelé prostě odstoupili. Jeden do pantheonu, druhý do propadliště dějin. Vývoje konfliktu se ujme neutrální velmoc, jež obě znesvářené strany přivede k mírovému vyjednávání. Pochopitelně Ukrajina bude po Rusku žádat reparace. A to bude veliký problém.
MS: O problematice války psal Karel Čapek ve své hře Bílá nemoc. Vidíte v tomto konfliktu lékaře Galéna a barona Krüga?
LL: Těch baronů Krügů je mnoho. Rusko na konfliktu tratí mnohem víc než Západ, protože vztahy Ruska a Západu zamrzly. Soužití obou stran je primárně definováno obchodem. Rusové mohou nabídnout suroviny, ale nikdo od nich je nebude kupovat, pokud bude jiná varianta. Na Rusa se nyní budou dívat jako na Němce po II. světové válce, protože v něm budou vidět válečného zločince. Ruskou svou akcí tragicky utrpělo na své prestiži.
MS: Pořád se jedná o největší zemi světa. Zmínil jste vztahy Rusko a Evropa či Západ, ale ne vztahy Rusko a Indie, Rusko a Čína.
LL: Asijské země se ke sporu Číny a Indie raději nevyjadřují. Existuje čínský mírový plán, jenž je z jedné třetiny nereálný, ale ze dvou třetin o něm můžeme jednat. A proto hlavně, aby se o něm začalo vyjednávat. Evropa a Amerika by Čínu z mírových snah chtěly vyřadit, zejména Amerika, protože má další velmocenské zájmy. Proč se nyní oživuje spor Číny a Taiwanu?
MS: Každý stát vlastní neuralgický bod, ne?
… Česká republika a ukrajinský konflikt …
MS: Jaká je pozice České republiky v tomto konfliktu? Posíláme jim tam tanky a jinou techniku. Jinými slovy: podporujeme vás technikou.
LL: Ano, ale i morálně – prohlášeními a skutky politiků.
MS: Ale i apely ve smyslu: bojujte, vážíme si vaší statečnosti!
LL: Například Česká republika přijala na počet obyvatel nejvíce uprchlíků. Také jsme zaplatili vysokou inflací. Naše ekonomika náleží k nejvíce zasaženým v Evropě. Ukrajině poskytujeme nemalé peníze, což může způsobit sociální konflikt této zemi. Někteří obyvatelé si mohou myslet, že se vláda stará více o Ukrajinu než o české obyvatele. Jak to, že se ostatní země z energetické krize celkem hladce dostaly, a my jsme na chvostu?
MS: Nahlédněte do zemí střední Evropy – například do Maďarska. Tamní inflace dosáhla téměř 26 procent a mají regulované ceny potravin.
… Oběť ve válce …
MS: Občané České republiky se obětovali …
LL: Spíše se může zdát, a snadno propagandisticky zneužít, že vedení naší země obětovalo Českou republiku.
MS: Jak důležitá je oběť pro náš život?
LL: Jistě velmi, má motivační, symbolický význam!
MS: Oběť má jisté limity.
LL: Ve filmu Pátý jezdec je strach z šedesátých let dvacátého století říká Jiří Adamíra tuto definici hrdinství: Jde o člověka, který zemře kvůli tomu, aby spousta zbytečných lidí dál žila.
MS: Jeví se vám Volodymyr Zelenskyj jako hrdina?
LL: Ruská vojenská strategie počítala, že ukrajinský prezident s vládou uteče a oni tam dosadí loutkovou vládu. V tomto ohledu je hrdina. Ale zamýšlíte-li se nad vývojem, zjistíme, že sankce dopadají i na nás.
MS: To je případ nejen české inflace. Vidíme paradox naší a ruské inflace. Očekávala se větší ta ruská, avšak skutečnost se vyvíjí jinak. Kurz ruského rublu se stabilizoval na předinvazních hodnotách, ale po dobu roku 2022 býval i nižší. Přepočítal se Západ.
LL: Jak kdo. V Americe se aktivizovaly velké zásoby břidlicového plynu, najednou se mu otevřelo odbytiště a za ceny, za něž se jim ani nezdálo.
MS: Přehoupne-li se cena přes určitou hranici, vlastník zdrojů uvažuje o těžbě. Jednoduše se spouští podnikatelská kreace.
… Délka konfliktu …
MS: Zaměřme se nyní na otázku: jak dlouho toto může vydržet Rusko?
LL: Víme, že Rusové v druhé světové válce obětovali leccos.
MS: Přibližné údaje nám sdělují, že o život přišlo asi 26 milionu obyvatel.
LL: Oni se řídí přístupem: „nas mnogo“. Jsem skeptik, co se týče rychlého řešení. Zřejmě půjde o zamrzlou válku. Zeptejme se: kolik let se válčí v Sýrii? Kolik let se válčí v Iráku? Jde o něco hrozného, jenže je to na jiném kontinentu a délka takového trvajícího sporu nás pak nevzrušuje.
MS: My v Evropě se považujeme za civilizovanou část lidstva.
LL: Spíše jsme si to mysleli.
MS: Ukrajina je jiný svět.
LL: Jedná se o Slovany, vlastně jde o pokrevní příbuzné.
MS: Přesněji, jde o zkorumpované Slovany.
LL: Ano, v případě Ukrajiny šlo o jeden nezkorumpovanějších států světa…
MS: … také jeden z nejchudších státu Evropy.
LL: Tam bylo vše povoleno. Nyní se ptejte: co s tím?
… Pohled na svět …
MS: Jaký má – podle vás – Rus mínění o Západu?
LL: Západ považuje za nepřítele, protože ho ponížil, přehlíží, zahnal ho do kouta a ubližuje mu. Rus si řekne: mám toho dost. Jakmile stiskne tlačítko u atomových zbraní, bude konec.
MS: Tam jsme snad ještě nezašli.
LL: Nejsme tak daleko. Nezapomínejte, o vývoji na Ukrajině se nerozhoduje v Kyjevě.
MS: hcete říci, že pan Zelenskyj je loutkou Západu?
LL: Loutka je silné slovo. Sám jsem nyní indoktrinován filmem, který se pouští v Rusku. Scénář, jehož jsme svědky, nevznikl jen tak. Scénář nevznikl 24. 2. 2022. Scénář měl napsanou synopsi mnohem dřív.
MS: Pouze se udál. K tomu musely být dvě strany.
LL: Pochopitelně!
MS: Není pak pan Zelenskyj dítětem Západu a Ruska?
LL: Nevím, jak to je, ale užívá si svou roli. Asi by tohoto baviče a komika nenapadlo, jak bude slavným hercem. Nejvíce překvapil Vladimíra Putina tím, že zůstal a neutekl. Stal se světovou celebritou, a kam se na něj nyní hrabe Matka Tereza. Bude dobré, aby došlo ke smířlivému řešení, které bude bolestivé pro obě strany, protože obě strany tam zanechaly tisíce svých synů, tisíce zmařených životů. Konfliktem vznikly miliardové škody. Nejhorší jsou vztahy v myslích lidí.
MS: Kdo to zaplatí? Západ?
LL: Vždyť se prý už připravuje jakýsi novodobý Mashallův plán.
MS: Zaplatíme to my – Evropa, Amerika.
LL: Včetně nás. Amerika na tom – nejen díky dodávkám zkapalněného plynu – vydělala.
MS: Postavení Ukrajiny bylo prezentováno tak, že jde o nezávislý stát.
LL: I my jsme jako nezávislá země součástí Evropy. Pokud nezmění pravidla, náš hlas má zatím stejnou váhu jako hlas Francie a Německa.
MS: Jak ukončit válku?
LL: Pragmaticky, protože příkoří, které bylo učiněno, vytvořilo jizvy na desítky let. Kdybychom bojovali se Slováky, budete si chtít zajít s nimi do hospody?
MS: Je to někdy jako když se rozejde muž a žena.
LL: Existují situace, kdy jsou přátelé, setkávají se. Vše záleží na tom, co si udělali a co ne. Je nám prezentováno, že Ukrajinci chtějí bojovat, ale možná to tak není. Z hlediska české povahy by zde bojoval málokdo. Přiznávám, že v každé zemi se nachází militantní skupiny, ale záleží na tom, jak jsou tyto skupiny silné, aktivní. Třeba tam jinou možnost než jít do toho neměli.
MS: Dobrá, budeme bojovat za císaře pána a jeho rodinu.
LL: Naši vojáci také přísahali věrnost císaři, ale pak přeběhli k legiím. Snad i díky tomu byli vyzdvihováni jako hrdinové.
MS: Opakujete-li si tuto skutečnost, pak místo toho, aby se vám obraz zostřil, …
LL: … on se paradoxně rozostří.
MS: Jde o případ rusko – ukrajinského konfliktu. Kvůli tomu vidíme rezignaci a neochotu slyšet skutečnosti. Vyhýbají se podstatným otázkám. Raději se vydají cestou …
LL: … co jsme se naučili za německé okupace a pak v sedmdesátých letech minulého století. To znamená držet hubu a krok. My se zde bavíme otevřeně, ale kdybych o problému mluvil v hospodě, spousta lidí mne umlátí, že nejsem jednoznačně proukrajinský a jednoznačně neodsuzuji Rusko, případně naopak, podle toho, s kým bych seděl..
MS: Máte tezi, ovšem po ní následuje proradné „ale“.
LL: To, co se nachází za „ale“ je vždycky to důležitější, než co bylo řečeno.
… Možnosti člověka …
MS: Díváte-li se na hrůzu, která se odehrává na Ukrajině.
LL: Neskutečně mě to trápí.
MS: Přesto – co může běžný občan udělat pro ukrajinský mír?
LL: Nic!
MS: Opravdu nic?
LL: Nic! Problém musí být vyřešen velmocemi.
MS: Ty jsou reprezentovány lidmi.
LL: Právě struktury všech velmocí vedou lidé. Kdyby se nově zvolný prezident odhodlal k mírové misi, udělají z něj doslova šaška. Pokud pomocnou ruku nabídne čínský prezident či indický premiér, jde o lidi, s nimiž se nedá jen tak zamést.
MS: Celou dobu se nacházeli v zákrytu.
LL: Vyčkávali. Číňané vždy budou vyčkávat. Taková je jejich povaha.
MS: Se svým fatalismem se mýlíte. V naší historii vznikla společenství odporu – a to proti komunistickému režimu. Jedním z nich se stala například Charta 77.
LL: Pokud by se nerozpadl Sovětský svaz, mohlo u nás působit mnoho organizací jako Charta 77 – a nic by se nestalo. Změna přišla skrze zhroucení opory režimu – Sovětského svazu. V každé situaci se dá něco dělat, ale nahlodávání může trvat i 200 let. Ani chartisti nevěřili, že se dočkají pádu režimu, ale cítili oprávněnou potřebu proti němu brojit. Přenesme se do 19. století a společenství Omladina. Kolik tam bylo zavřeno i popraveno lidí. Kdyby nedošlo k výbuchu I. světové války, Rakousko by přežilo do současnosti, i když mnozí občané projevili snahu o změnu systému. Třeba bychom se jinak jmenovali a němčina by byl náš druhý rodný jazyk. Zkrátka musíme být svědky mnohem většího impulsu, jež vede k otřesu systému.
MS: Nezapomínejme na osobnosti.
LL: Některé ideologie jako třeba marxismus – leninismus rozporují význam osobností v dějinách. Pouze masy prý hýbají dějinami. Ty však musí někdo rozpohybovat. Někdo právě ty masy musí přesvědčit, a proto masy jsou podstatné, ale bez hybatele, charizmatického vůdce to nejde.
MS: Zde přichází ke slovu Prozřetelnost.