Voda v souvislostech

Z důvěryhodných zdrojů člověk zjišťuje, že jsme prožili měsíc „globálního varu“, kdy jsme byli svědky extrémních teplot nejen ve středozemní, byť Skotové mohou – z teplotního hlediska – mluvit přicházejícím podzimu. Zároveň svědky poznání, že místa, která jsou běžně zledovatělá, tají. Kdo je viníkem této situace člověk? Příroda? Bůh?  V době covidu jsem rozmlouval o problematice vody, tedy … Pokračování textu Tady voda, Zdoňov

Do Moravského Toskánska – míst poblíž Kyjova jsme se za vodou vypravili za Horákovými s profesorem Luborem Lacinou z Mendelovy univerzity, abychom navštívili kraj, o nějž též běží. V prvním příspěvku půjde o zušlechtěný nápoj, jenž je výsledkem zkušeností majitele, ale i požehnáním Nejvyššího. Situace s vodou v naší vlasti není optimistická, přesto se objevují názory, že klimatická změna … Pokračování textu Vody jižní Moravy

Po horkém létě 2018 jsem oslovil Tibora Schwarze – ochránce přírody, pracovník ekocentra v Chrudimi, abychom se hovořili v souvislostech o otázkách vody v krajině. Přizval si svého staršího přítele Václava Cibulku – dlouholetého ochránce přírody ve stejném regionu. Z dialogu doufám vychází nutnost respektu k půdě, lesům i studánkám konkrétního regionu. Snad tento dotek Chrudimska přiměje i vnímavé návštěvníky. … Pokračování textu Vodní svět na Chrudimsku

Dialog s ekonomem Liborem Žídkem poukazuje na hospodářský rozměr vodohospodářství a správy krajiny. Osobně má k vodě blízko jako sportovec, ovšem dodává, že společnost, má-li být udržitelná, musí své procesy ohodnocovat. Minulý režim tomu nepřál a naučil nás plýtvání prakticky se vším. Prostřednictvím cen se dosáhlo mnohého, jelikož mají funkci:  Dokonce jsme pročistily řeky, v nichž občas pluly … Pokračování textu Ekonomický rozměr péče o vodu a krajinu

Dialog o plavbě v Děčíně s Pavlem Hamalčíkem – Vstoupili jsme do poslední třetiny zimního období a pozorujeme nadměrnou teplotu, nepřítomnost sněhu, který byl pro tento čas obvyklý. Ne nadarmo naši předkové říkali: únor bílý, pole sílí? Ptám se, co by takové proměně řekli naši předchůdci? Možná by usoudili, že jsme se – diplomaticky řečeno – odchýlili … Pokračování textu Za vodními cestami – nejen na Rýn

Děčín nedávné minulosti byl spojen s plavbou – a to společností Československou plavbou labskou. Právě její bývalý ředitel Jiří Aster nabízí nezaujatý, věcný pohled na chloubu, která pomáhala propojovat země, jejíž zboží nemohlo být dopravováno do Evropy. Vývoj po roce 1989 neprospěl tomuto odvětví, avšak geopolitická situace dnešních dnů může napomoci dobudování infrastruktury a obnovit část ze … Pokračování textu Zde Děčín, opět možnost plavby?

Druhý dialog s Petrem Vítem věnujme problematice vodních cest. Bohužel po roce 1989 nejsou efektivně využívány, třebaže jich máme 260 kilometrů. Naši němečtí sousedé mají prakticky třicetinásobek a díky nim se může spolehlivě plout až do Hamburku, ovšem sucha komplikují přepravu a vznášejí otázky nad významností. Ptejme se: co dělat proto, aby vodní cesty sloužily nejen … Pokračování textu České vodní cesty

Dovolil bych si nabídnout mezi pohledy na Ukrajinu vodní intermezzo, do něhož jsem pozval Ing. Petra Víta, pedagoga na lodní děčínské škole, ale v mládí praktikujícího lodníka, jenž projel Evropu a může zasvěceně pohovořit o aspektech vodní dopravy, která je širší veřejnosti málo známá. Málokdo ví, že Česká republika má kromě pozemku v Naardenu spojeného s J. … Pokračování textu Český Hamburk

K počátku roku náleží přípitek, aby nás během roku doprovázelo to dobré a měli jsme dostatek sil na řešení úkolů, které jsou nám svěřeny. A proč být skromným a nevybrat si víno, které je pěstováno bez zbytečné chemie. V Čechách existuje několik vinařů – například v Kutné Hoře Lukáš Rudolfský využívající biodynamický přístup výroby založený na selských přístupech zpracování … Pokračování textu Vinný pozdrav z Kutné Hory