O odkazu Charty 77 s duchovním Andrejem Lukáčkem


*1938, slovenský kněz působící v České republice v diecézi Hradec Králové. Během svého působení vystřídal mnoho míst. Jako kněz působil v Polné, Vápenném Podole u Chrudimi, v Nebeské Rybné v Orlických horách, pak necelých 16 let bez státního souhlasu pracoval v různých manuálních profesích. Po roce 1989 v duchovní správě v Litomyšli, Sedlci u Kutné Hory a v Poděbradech.
Stáhnout dialog:

Nabízíme pohled jednoho chartisty a duchovního Andreje Lukáčka, který vyšel z řad katolické církve a jemuž byl odňat státní souhlas.

Dialog byl nahrán v sobotu 7. ledna 2017 odpoledne na poděbradském proboštském úřadu, Palackého 72/23, Poděbrady.

Vznik Charty 77

Bylo mi 39 let. Tehdy jsem se vyjadřoval k aktuálním situacím, dnes je to historie. Charta se obracela jak k otázkám doby, tak otázkám budoucnosti.


Ideová východiska Charty 77

Především šlo o lidská práva, která byla podpořena helsinským dokumentem z roku 1975. Dokument usiloval o dodržování zákonů v Československu.

Komunikace v Chartě 77

Lidé, kteří podepsali Chartu, byli v kontaktu, byť se nacházeli na periferii. Člověk měl přehled o událostech – a to díky Svobodné Evropě, ale i díky ochotě sdílet informace. Důležitá je skutečnost, že v době útlaku se lidé snáze shodnou, hledají, co je spojuje.

Význam Charty 77 pro demokratické změny v roce 1989

Sám jsem navrhl, aby Charta iniciovala podpisovou akci, aby Václav Havel byl prezidentem. Pomocí chartistů se překlenulo období mezi odchodem státostrany a vznikem demokratických politických stran. Signatáři se nepřipravovali na vládnutí v zemi.

Charta 77 pro dnešek – rok 2017

Význam Charty nezapadl, ale ustoupil. Z mého pohledu jsou zde staronové výzvy – například tázání se po pravdě. To člověka vede k vnitřní svobodě –  o to usilovali její signatáři Charty 77.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..