Vojtěchu Novotnému, jenž spravuje římské Nepomucenum, jsem položil otázky vztahující se ke kněžství. Asi fyzicky kněz nemá společného s Janem Husem, který měl tonzuru – rituální ustřižení vlasů, ale mohl by mít jeho náboj, zapálení, myšlenkovou invenci. Právě ten promlouval ke stovkám i dnešní kněz tak může činit, ovšem je otázka, dopadu jeho sil. V minulosti bylo boží slovo přijímáno jako východisko k životu, dnes – v sekularizované době – bylo „posláno“ na periferii, přesto zní. Je-li jedinec věrohodný – doprovázejí jeho myšlení i činy, poté má duchovní šanci vytvořit společenství, které žije a šíři dobro. Vím, že tichý hlas napoví: dnešní kněz musí používat také dobré marketingové nástroje, aby byl vidět a nepřeslechnut v té přílišné mnohosti někdy protikladných slov a zvuků. Ano, i to tam patří a s tím Jan Hus nemusel pracovat. Jemu stačil autentický prostý život učence a pojmenování nedobrých praktik lidí ve strukturách církve, kteří se pochopitelně obávali slov, poněvadž byla pravdivá. Síla slova duchovního v krizové době Jana Husa byla obrovská a můžeme ji přirovnat asi k síle centrálního bankéře významné měnové oblasti. Jinak by asi proti Husovi nebyl svolán Kostnický koncil, byť víme, že oficiálně řešil papežské schizma – tedy nepořádek v církvi, která musela čas od času prát špinavé prádlo. Kdo nemusí? Položme si otázku: kde nalézáme božský pořádek? Snad ne u hříšných lidí, jimiž jsou i kněží, byť se snaží o dokonalost? Možná v krásách vesmíru, který je řízen přesnými až ledovými zákony – ne přístupy lidí. Doufám, že odpovědi mladého kněze alespoň trochu přiblíží myšlení toho, kdo reprezentuje podnik s více jak dvoutisíciletou tradicí – a zatím není na hraně úpadku jako některé společnosti, které v covidové době musely zachraňovat státní intervence či je potopili chtiví manažeři.
Dialog byl nahrán v druhé polovině roku 2017 v Poděbradech.
Život duchovního
Život člověka
Úsilí kněze
Hodnoty
Momenty k Bohu
Dialogy s mladým knězem i matematikem by měly snad pokračovat.