Dar slibu a čeští i slovenští legionáři


Vladimír Hronek *1944, český kněz, monsignor, působí v diecézi Hradec Králové, od roku 1989 působil jako arciděkan v Kutné Hoře, od roku 2007 působí jako probošt v Poděbradech.
Stáhnout dialog:

Po čase se vracíme ke krátkým reflexím Mons. Vladimíra Hronka, jehož moudrost není dána ani tak přečtenými knihami, ale pečlivým pozorováním světa, tázáním se po příčinách konkrétních jevů, jejich propojováním se sebou samým a obohacením této skutečnosti o biblickou zvěst, která dotvoří celek. Nyní se budeme zabývat darem slibu. Možná si mnozí ani neuvědomili, že něco jako dar slibu může být. Věřím, že tento dar existuje. Pokud by slib spojený s odvahou nebyl darem, Československo by nevzniklo a po naší vlasti bychom neměli podmínky našich legionářů, kteří bojovali na všech frontách, kde zuřila I. světová válka. Legie tvořili Češi i Slováci žijící v zahraničí a také ti, kteří opustili armádu starého mocnářství. Důležitým impulsem pro formování legií byla idea Tomáše G. Masaryka a jeho spolupracovníků, jenž vybídl tisíce Čechů i Slováků k akci, níž vznikl nový stát ve středu Evropy. Zdůrazňuji: bez vnitřního slibu a odhodlání k boji by však to nešlo. Budeme-li pokračovat se stejným nasazením, odvahou i rozvahou, Česká republika bude náležet mezi ty země, kam právem patřilo i Československo první republiky. Přiznávám, dát slib je jednoduché, obtížné je jeho naplnění, jenž vyžaduje péči o prostor, v němž žiju. Slib může být darem pro obě strany. Člověk, který slib dal, má cíl a žije nutnosti plnění, ten, kdo přijímá slib, má naději, že nebude opuštěn.

Dar slibu a případ českých legionářů

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.