Poznámky začínajícího zemědělce


Jan Bašta, pracovník České geologické služby a začínající zemědělec
Stáhnout dialog:

V souvislosti s vodou zahajujeme sérii příspěvků vztahující se k zemědělské aktivitě. Proč nenabídnout prostor začínajícím zemědělcům – například Janu Baštovi – ekologovi, kteří si uvědomují význam souvislostí v životním řetězci, kde půda není pouhým výrobním faktorem, ale živou složkou, k níž se musíme chovat odpovědně a ne ji exploatovat, jako se tomu děje po roce 1989 například přílišným užíváním chemie. Proč zrovna voda a zemědělci? Důvod je prostý: právě oni mají velký podíl na zadržování vody v půdě, které se také věnujeme. Snad poukazováním na dobrou praxi přinese odklon od průmyslového zemědělství, které se uchytilo v naší krajině. Přiznejme si – nejen oni jsou důležití pro zachování přirozeného rázu krajiny, života a i nás samých.

Natočeno v době koronavirové.

… Idea farmaření …

MS: Honzo, jsi ekolog, jak si přišel k touze hospodařit na zemědělské půdě? Odhodlal ses ke koupi i pronájmu půdy. Zrálo to v tobě pozvolna? Jaké byly impulsy?

JB: Máme zájem na ní hospodařit, neboť je to zemědělská půda u obce Oseček v Polabí s přidruženou meliorační strouhou.

MS: Vybral sis vlastnictví na frekventovaném místě, že?

JB: Ano, obcí prochází velká silnice. Tento pozemek je situován u polní cesty mezi Osečkem a Sokolčí, tedy člověk se k němu může dostat snadno. Pole jsou rozdělena nesmyslným způsobem. Čím horší má pozemek napojení na komunikaci, tím nižší je cena pozemku.

MS: Musíš-li se s někým domlouvat, jednání ti pak seberou spoustu času!

JB: Jezdím na vinice u Kutné Hory a nedaleko od nich se nachází pozemek pěti majitelů. Jeden z nich žije v Americe, a nemůžeme ho dohledat. Další majitelé se domnívají, že bude možné na pozemku stavět.

MS: Zemědělská aktivita je jediným motivem vlastnictví půdy? Zmiňme – pocházíš z polabské vesnice Kouty, kde se v minulosti nacházel velký rybník. Možná prostředí, v němž jsi vyrůstal, podnítilo zájem o tyto věci.

JB: Už když jsem šel studovat obor ochrana životního prostředí, ptal jsem se, co mohu udělat pro jeho ochranu! Pozvolna jsem začal víc přemýšlet v kontextu krajiny Poděbradska, poněvadž ji znám důvěrněji. Domnívám se, že člověk nemůže pojmout celý kraj, ale pouze jeho část, ačkoliv máme správce krajů – hejtmany aj.

MS: Jak důležité je stanovit si limity svých aktivit – prostorově, časově a také s pocitem vnitřního smyslu. Přišel impuls od rodičů, či od ochránců přírody?

JB: Spíše od ochrany přírody. Rodiče mě podporují a dávají mi volný prostor. Právě hospodaření zahrnuje mnoho prospěšných aspektů vztahující se k ochraně půdy.

MS: Co těmi aspekty myslíš?

JB: Vše týkající se vody, půdy, krajiny. Navíc člověk potřebuje pohyb v přírodě, dýchat čerstvý vzduch.

MS: Dívat se po tom, co mi náleží. Asi též vyvinout fyzickou sílu a přetvářet prostor ke svému obrazu, ale nenarušovat přírodní ráz krajiny. Inspiroval ses kolegy, hospodařícími alternativním způsobem?

… Škola …

JB: Přihlásil jsem se na Farmářskou školu, první dvě setkání proběhla v Kutné Hoře. Cíl spočívá v tom, aby si studenti založili farmu, statek.

MS: Univerzita tě vybaví poznatky – ne praxí. V čem se liší tato škola ve srovnání s univerzitou?

JB: Jedná se o alternativní vzdělání s důrazem na praxi. Univerzita klade důraz na teorii. Škola je podporována německou a švýcarskou nadací.

MS: Jsou programy školy známy?

JB: Jedná se o novinku a do programu se zapojilo asi 20 studentů – a to z celé České republiky.

MS: Frekventanti kurzů usilují o hospodaření na své půdě.

JB: Nezáleží na vlastnictví – budeme hospodařit i na pronajaté půdě. Některé obce – Praha i Žďár nad Sázavou již vypověděly smlouvy velkým konvenčním zemědělcům a nabízejí půdu jiným, ekologicky hospodařícím.

MS: Asi nabídka přímo vám!

JB: Rozhodně. Byl bych rád, pokud by tento trend mohl pokračovat i sem. Nevím, zda vedení obce, poblíž které máme pole, není vázáno na tamní velký zemědělský podnik, to by pak mohlo být problematické.

… Být zemědělcem …

MS: Jak se člověk stává zemědělcem? Jak je „být zemědělcem“ ovlivněno vzděláním? Nejde o hlubší postoj? Ptám se proto, že české zemědělství má svá specifika ve srovnání se zemědělskými krajinami hlavně na jih od nás.

JB: Snad aby pomohl k částečné změně, protože práce v zemědělství dává možnost debatovat s ostatními kolegy zemědělci.

MS: Působíš jako ochranář přírody, ekosystémový ekolog geologické služby. Nyní začínáš jako zemědělec. S jakou reakcí ses setkal v rodině? Vím, že tvoji rodiče vlastní půdu.

JB: Půda mých rodičů je problematická, jelikož je pronajatá velkou společností Poděbradská blata, kterou vlastní Agrofert. Vlastně se s tím nedá moc dělat. Můj otec by ji rád z pachtu vyňal, ale pole je vlastněno s dalšími třemi vlastníky. Je to rozdělené mezi několik polí.  Již v roce 2020 jsem chtěl pole zpřístupnit. Zatím jsem nebyl úspěšný. Snad to půjde, ale jde o běh na delší trať.

MS: Zpět k reakci tvých rodičů: co na tvé rozhodnutí být zemědělcem říkali?

JB: Je dobré vlastnit půdu. Ať už se hospodaření bude dařit nebo ne, jde minimálně o rozumné uložení peněz, které tak nebudou ztrácet hodnotu.

MS: Není odrazujícím faktorem dřina na poli?

JB: Někteří k tomu tak přistupují. Doplňuji: člověk by si mohl vybrat snazší cestu. Také jsme zaznamenali opačné reakce: „to vám závidím“, jelikož někteří odmítají sedět před počítačem a podílet se na vytváření virtuální reality.

MS: Hlavně, abychom se nestali otroky světa počítačů. Možná tě inspiruje dotýkat se něčeho, co dává život, a zároveň užívat poznání k tomu, aby větší výnosy byly vždy v souladu s optimální ekologickou situací, pěstitelskými možnostmi a s ohledem na krajinu, v níž žijeme.

JB: Poznání nám v současnosti pomáhá porozumět některým věcem, kterým jsme v minulosti nerozuměli.

MS: Můžeš být konkrétní?

JB: Že rostlina má větší výnos, mnohdy znamená, že má menší kořeny a méně prorůstá do půdy, méně tam produkuje kořenové výměšky, v nichž se nachází velké množství uhlíku a rostlina dodává půdě energii, čímž živí mikroby – a ty pomáhají utvářet strukturu půdy. Pomáhají, aby jí voda mohla procházet a vše fungovalo. Před 100 lety by si někdo řekl: mám menší výnos – něco je špatně, používám špatnou odrůdu, avšak jeho odrůda možná „pečovala“ o půdu.

MS: Zemědělec by se na své hospodaření měl dívat z odpovídající perspektivy.

JB: Ano, zemědělská práce se netýká pouze výnosů, ovšem nachází se tam mnoho „ekosystémových služeb”.

MS: Přistupuješ ke svému budoucímu životu jako ke službě? Jsi věřící a Kristus přece sloužil.

JB: Jedná se pro mě o nejpřímější naplnění kréda. Lidé jedí a mnozí mají zájem, aby jídlo bylo zdravé a jeho pěstování neničilo životní prostředí i vodu, protože rezidua zemědělských hnojiv a pesticidů přechází do vody.

MS: Ano, naše potraviny jsou chemické – ne biologické. Jak na tvé rozhodnutí reagovali spolužáci?

JB: Bavil jsem se o tom hlavně s jedním mým spolužákem z univerzity. Byl upřímný – hlavně, aby tě ta tvá aktivita uživila.

MS: Začínající zemědělec by neměl žít ve snových představách, ale měl by mít pevnou půdu pod nohama. Říkal jsi mi o farmě v Jindřichovicích pod Smrkem. S jakou reakcí ses setkal?

JB: Tam se nachází Farma Lukava a tamní hospodář společně vede Farmářskou školu. Přiznávám, že mne motivují k zemědělským aktivitám takoví lidé, kteří vlastní desítky hektarů. Další podporovatel a inspirátor je zakladatel Vinných sklepů Kutná Hora – Lukáš Rudolfský. Ten když začínal, neměl žádné zkušenosti se zemědělstvím. Jeho otec hospodařil na čtyřhektarové vinici.

MS: Málo, či mnoho pro vinici?

JB: Hektary na vinici a obyčejném poli se liší. Otec Lukáše Rudolfského měl jednoho člověka, který pro něj dělal vše, co bylo potřeba. Ten používal hodně chemie – ať na ochranu rostlin, případně při výrobě vína. Lukáš nesouhlasil se starým postupem a přešel k ekologickému zemědělství. Připomínám – na počátku měl 4 hektary. Od začátku se vše učil. Nyní mají dohromady téměř 100 hektarů. Nemají jen vinice, ale i louky, pastviny, také ornou půdu.

MS: Zde platí český příměr: kdo nelení, tomu se zelení.

… Rozsah hospodářství …

MS: Jak uvažuješ o rozloze svého pole? Rozhodnutí bude asi odvislé od toho, co chceš na půdě pěstovat, aby ses uživil. 

JB: Rádi bychom s manželkou hospodařili třeba na rozloze 10 hektarů, ale zatím budeme rádi, když zvládneme plochy, které máme. Budeme se na nich učit. Zjistíme, co funguje, co ne.

MS: Jaké plodiny budeš pěstovat v úrodném Polabí?

JB: Odpovím oklikou. Budeš-li pěstovat na půl hektaru zeleninu, dobře si vyděláš, ale budeš s tím mít hodně práce. Prodávat ji můžeš ideálně přímo spotřebiteli.

MS: Vyžaduje to intenzivní práci během sezóny.

JB: U zeleniny je podstatné mít závlahovou infrastrukturu, která bude pomáhat v období sucha. Kdybych se chtěl živit pšenicí či kukuřicí, musel bych mít asi stovky hektarů.

MS: Co bys nechtěl pěstovat? Čeho by ses a priori zřekl?

JB: Zatím nevylučuji nic. Všechny rostliny mají prostor.

MS: Neřekl sis: řepka ne! Nechtěl by ses podílet na zmenšení žluté výměry řepky?

JB: Nebyli bychom schopni vypěstovat ty plodiny, jaké známe z velkých lánů. Rozhodně bychom se ze začátku nevěnovali řepce, kukuřici, pšenici, ani hrachu, ani dalším plodinám. Ale uvidíme, co přinese Bůh, čas a zkušenosti. Chtěli bychom ze začátku dělat polykultury – smíšené kultury.

MS: Co si pod tím člověk konkrétně představí? Polykultury jsou šetrné k půdě, na níž se hospodaří? Vzájemně se doplňují?

JB: Nejextrémnější model polykultur by znamenal pěstování několika rostlin dohromady. Obtížně se ale ty plodiny pak sklízí.

MS: Myslel jsem si, že v jedné části budeš pěstovat heřmánek, poté tam budeš mít mátu, dále meduňku atd. Jistě nezapomeneš na len. Postupně jednotlivá místa budeš proměňovat, jelikož každá rostlinka má svá specifika, která půdu obohatí. Nakonec takovou skladbou vegetace prospěješ nejen svému živobytí, ale zároveň i půdě.

JB: Snad najdeme rovnováhu. Také bych rád pěstoval technické konopí dosahující dvou metrů. U něj by nemuselo příliš vadit, bude-li rozmístěno různě na pozemku.

… Vyjednávání se sousedy …

MS: Pamatuješ na vyjednávání i s ostatními farmáři?

JB: Bylo by to vhodné, ale zatím to neděláme. V současnosti (březen 2021 pozn. red.) máme pronajatý pozemek 300 m2 za symbolickou cenu od skvělých lidí. S manželkou se věnujeme tomu, jak pozemek co nejohleduplněji přizpůsobit na pěstování bylin a zeleniny. Děláme též spoustu jiných věcí, takže na to nezbývá čas. Ale myslíme na to a vytváříme platformu v Ekocentru Huslík, kde se budou moci scházet lidé (nejen farmáři), kdo chtějí ohleduplné, ekologické hospodaření podporovat. Jednání s Agro Sokoleč hospodařícím aktuálně na našem poli jsem se obával. Ale zatím proběhlo vše bez problémů, za což jsem vděčný.

… Český úředník …

MS: Nedílnou součástí farmaření je také jednání s úřady. Někteří k tomu přistupují v logice: Dobrá, necháme to velkým zemědělským subjektům – a to i z důvodu byrokracie. Co tě překvapilo při jednání s úřady? Mám na mysli rozhodovací lhůty katastrálního úřadu při přepisu parcel a podobné.

JB: Kupovali jsme státní pozemek a za stát jednala společnost Přímý prodej půdy s.r.o. Jejich jednání bylo profesionální. Smlouva byla napsána jasně, ale problém nastal při ztrátě dopisu s ověřenými podpisy.

MS: Takové listiny se posílají doporučeně! Proč se stát zbavuje i v roce 2021 své půdy? Právě jeho půda má sloužit jako náhrada – kompenzace za liniové stavby.

JB: Zaslal jsem ji D+1. Dostal jsem alespoň od České pošty odškodné. Stát na půdě nebude hospodařit a společnost Národní zemědělský fond s.r.o. poskytuje půdu zemědělcům. Nemá-li půda žádného dědice, půda přechází na stát a tato instituce ho má ve správě.

… Scelování půdy …

MS: Vraťme se k tématu scelování půdy. Říkal si, že by tvůj otec měl zájem, jako vlastník půdy, požádat o vynětí ze správy společnosti Poděbradská blata – Agrofert? Co by to tedy znamenalo? Nemohli byste požadovat náhrady?

JB: Naše situace je taková: většinový vlastník pozemku je právnická osoba – Farma Polabí majetková, což je společnost, jež skupuje zdejší pozemky. Podíl na vlastnictví půdy mají také někteří rodinní příslušníci. Oni se musí domluvit na jistém stanovisku a pak bychom měli přijít za Farmou Polabí majetkovou s návrhem. Rodinné vlastnictví půdy může dát dohromady hektar a půl, ale tátovo vlastnictví má rozlohu pouze půl hektaru. Závisí na rozhodnutí sourozenců, jestli by přistoupili na scelení. Farma Polabí by měla své pozemky a rodina Baštova rovněž své.

MS: Podobnou cestou se vydal jihomoravský zemědělec Petr Marada žijící ve vsi Šardice. Cítí tvoji příbuzní touhu scelovat pozemky? Pracovat na půdě znamená přetvářet ji k udržitelné podobě – a ne tam pěstovat řepku.  

JB: Přiznávají, že jde o starost navíc. Snad se mi podaří vynaložit větší úsilí při komunikaci. Jak jsem již říkal, mám to v plánu.

MS: Pro tebe půda představuje život.

JB: Snad k půdě jako ke „starosti navíc“ nepřistupuje každý. V otázce scelování musíte někdy jít ke konkrétnímu vlastníkovi půdy a jednat s ním. Například okolo Poděbrad se nachází pozemky katolické i evangelické církve. Jedná se o větší půdní celky o rozloze 10 – 15 hektarů. To je také potenciální prostor. Poté zde je několik malých vlastníků, kterých je v nejbližším okolí místa, kde bydlím, asi dvacet.

MS: Definuješ problém roztříštěnosti vlastnictví a neschopnost společné akce proti těm, kteří používají nešetrné způsoby obhospodařování půdy.                      

JB: Časem se stane, že někteří z vlastníků budou vyžadovat změnu a doufám, že velké půdní celky budeme „narušovat“. Nedocílíme odchodu velkých zemědělců, ale doufám, že přijdou noví – a ti budou hospodařit na menší rozloze půdy. Doufám, že krajina bude tímto opatřením více rozmanitá.

Také závisí na politice státu, která nastavuje pravidla, podle nichž na orné půdě hospodaří ty největší podniky. Bude-li stát požadovat ohleduplnější přístup ke krajině, i ti velcí se tím budou muset řídit. Zde jsou šancí na změnu volby.

MS: Nevím, jestli pan Babiš hraje podle pravidel. Nesmí se zapomínat na pravidlo z politické ekonomie, které tvrdí: regulovaný subjekt reguluje regulátora. 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..